Kanalizace

 

Kanalizační přípojka
Každá budova má mít vlastní kanalizační přípojku, jen ve výjimečných případech a se souhlasem správce stokové sítě může být povoleno, aby více budov mělo jednu přípojku.

Je‑li v místě stavby zřízena oddílná kanalizace, odvádíme jednotlivé druhy odpadní vody samostatnými přípojkami.

Kanalizační přípojka má být co nejkratší, vedená v přímém směru kolmo na veřejnou kanalizaci. Minimální spád přípojky je 2 %. Spád musí být po celé délce přípojky stejný.

Minimální DN (vnitřní průměr) kanalizační přípojky je 150 mm.

Přípojka se ukládá do pískového lože dle montážního předpisu výrobce potrubí a do nezámrzné hloubky. Přípojky se montují nejčastěji z kameninových trubek nebo trubek z plastů (PVC‑U). Trubky se spojují na hrdla, pouze v případě bezvýkopové technologie pokládky se používají trubky spojované pomocí manžet.

 

Čištění kanalizační přípojky se provádí revizní šachtou.

 

Způsob napojení kanalizační přípojky na uliční stoku je závislý na mnoha okolnostech.

 

Pomocí kanalizační vložky

V minulosti nejpoužívanější způsob připojení na stoky s velkým průřezem. Kanalizační vložkou je kameninová tvarovka, která se zabetonuje do stěny stoky na potřebném místě. Zaústění se musí provést do horní poloviny stoky.

 

Pomocí vysazené odbočky

Používá se v případě, že se kanalizační stoka zhotovuje současně s výstavbou objektů nebo že se jedná o napojení stávajících objektů na nově zřizovanou stoku.

 

Napojení do kanalizační šachty

Tento způsob napojení lze použít v případě, že okolní šachty na stoce jsou v dostatečné vzdálenosti. Dno šachty je upraveno do tvaru šikmé odbočky (betonové šachty) nebo lze použít prefabrikované odbočné šachty (plasty).

 

Ležatá kanalizace / kanalizace pod deskou (u RD) se pokládá po vylití základových spár a je velmi důležité, jak kvalitně je provedena. V případě porušení nám totiž může pod máčet základy domu. Zapomenout samozřejmě nelze ani na místa pro čištění a revizní šachty ležaté kanalizace. Vedení kanalizace by mělo být co nejjednodušší, bez zbytečně složitých detailů, kde by se nám potrubí mohlo ucpávat. Vedeme ji v jednoduchých tvarech a pokud možno v jedné nebo ve dvou rovinách.